Po tzv. velké novele zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“), bychom Vás rádi upozornili na aktuální právní úpravu při projednávání účetních závěrek a s nimi případně spojené rozdělení zisku. V rámci tohoto příspěvku uvádíme klíčové povinnosti s tímto spojené, a to:

  • svolání valné hromady;
  • rozhodnutí o rozdělení zisku daného kalendářního roku; a
  • zveřejnění účetní závěrky ve Sbírce listin společnosti.

Ke svolání valné hromady

Valná hromada se svolává alespoň jednou za účetní období (ročně). Pro její svolání musí být dodrženy požadavky stanovené v zákoně a společenské smlouvě / stanovách. Rozhodovat lze ovšem i mimo valnou hromadu (tzv. per rollam). Na rozdíl od společností s ručením omezeným musí u akciových společností stanovy možnost hlasování per rollam výslovně připouštět.

V případě, že společnosti chtějí při hlasování na valné hromadě či rozhodování mimo valnou hromadu využít technických prostředků (např. účast společníka / akcionáře prostřednictvím videokonference či hlasování elektronickou formou – e-mailem za předpokladu možnosti ověřit totožnost hlasující osoby atp.), musí být tato možnost připuštěna ve společenské smlouvě / stanovách.

Doporučujeme tudíž společenské smlouvy / stanovy upravit tak, aby bylo možné využít jak možnost hlasování mimo valnou hromadu (per rollam), tak i obecně hlasování s využitím technických prostředků. Toto ustanovení usnadní a zefektivní rozhodovací procesy ve Vaší společnosti, jež se doposud odehrávaly na valných hromadách za faktické účasti společníků, přičemž pozvánka na valnou hromadu musela být zasílána s dostatečným předstihem. Takovéto rozhodnutí o změně společenské smlouvy / stanov ovšem musí být učiněno ve formě notářského zápisu.

Povinnost svolat valnou hromadu alespoň jednou za účetní období je vhodné spojit s povinností valné hromady projednat řádnou účetní závěrku.  

K projednání účetní závěrky

Ustanovení § 181 odst. 2 ZOK, resp. § 403 odst. 1 ZOK pro akciové společnosti, stanoví, že řádná účetní závěrka musí být projednána valnou hromadou do 6 měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. V případě, že společnosti neuplatňují tzv. hospodářský rok, se bude účetní období obvykle shodovat s kalendářním rokem a účetní závěrky tak musí být projednány nejpozději do 30.06. každého roku.

Oproti dřívější praxi doznal současný stav podstatné změny a novela ZOK výslovně zakotvuje možnost na základě účetní závěrky zpracované za předchozí účetní období rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje až do konce následujícího účetního období, čímž v zásadě přebírá závěry plynoucí z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27.03.2019.  

V souvislosti s výplatou zisku upozorňujeme na povinnost statutárního orgánu provést před výplatou zisku společníkům, tzv. test insolvence, tj. posoudit, zda si společnost výplatou zisku společníkům nepřivodí úpadek. Povinnost statutárního orgánu korporace aplikovat test insolvence vyplývá ze zákona v rámci rozhodování statutárního orgánu o výplatě podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích, kdy ust. § 40 odst. 3 ZOK stanoví, že „obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek“. Samotnému rozhodování statutárního orgánu předchází rozhodnutí nejvyššího orgánu (valné hromady) korporace o rozdělení zisku. Podkladem pro takovéto rozhodnutí je schválená účetní závěrka (§ 34 ZOK).

Dále je možné i nadále využít institut výplaty zálohy na podílu na zisku, který do právního řádu přinesl ZOK. Díky tomuto institutu lze vyplatit zálohy na podíl na zisku na základě mezitímní účetní závěrky a rozhodnutí statutárního orgánu společnosti.

Ke zveřejnění účetní závěrky ve Sbírce listin společnosti

Schválenou účetní závěrku je třeba zveřejnit ve Sbírce listin společnosti. Do Sbírky listin se spolu s účetní závěrkou nebo výroční zprávou ukládá mimo jiné i návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečná podoba, nejsou-li součástí účetní závěrky. Pokud není účetní závěrka společnosti ve Sbírce listin uveřejněna, vystavuje se tím společnost riziku uložení sankcí, které jsou především finanční, ale v některých případech může vést až ke zrušení společnosti s likvidací. Rejstříkový soud může podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, uložit pořádkovou pokutu, a to až do výše 100 000 Kč. Tato sankce však může být uložena až po marném uplynutí dodatečné lhůty, kterou soud stanoví pro doložení předmětných listin.

V případě, že společnost nezaloží do Sbírky účetní závěrky za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období a současně jí nebude možné doručit výzvu k nápravě této situace, soud zahájí řízení o zrušení společnosti, a to i bez likvidace.

Dále je možné v případě nesplnění této povinnosti uložit společnostem pokutu podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který pro tyto případy předvídá uložení pokuty až do výše 3 % celkové hodnoty aktiv.

Pokud budete mít v souvislosti se shora uvedenou problematikou jakékoliv dotazy, náš tým PLICKA & PARTNERS je Vám kdykoliv k dispozici a neváhejte nás dále kontaktovat na e-mailové adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..